O tom, že usednout do letadla a letět s ním vyžaduje výcvik, bylo jasno hned v počátcích letectví.
Ne každé letadlo je však vhodné pro začátečníky. Kritéria, která musí cvičné letadlo splňovat, se v průběhu více než jednoho století měnila jen částečně. Cena výcviku nebyla vždy tím určujícím, ovšem dobrá ovladatelnost a snadná obsluha se od cvičného letadla očekávala vždy. Řečeno v letecké hantýrce, letadlo určené pro výcvik musí být hodné a musí umět odpouštět chyby.
Ani bratři Wrightové se bez výcviku neobešli. Když 17. prosince 1903 vzlétali se svým motorizovaným Kitty Hawk, měli již za sebou experimenty s kluzáky. Dodnes platí, že piloti, kteří absolvovali výcvik na kluzáku, mají nástup do motorového letadla snažší. Ovšem ne každý měl možnost absolvovat časově náročný výcvik na kluzáku. Ostatně „plachtařina“ byla, je a bude sport. Začít rovnou na motorovém letadle rozhodně smysl dává, ať už jde o koníčka, nebo o civilní či vojenskou profesionální kariéru.
Období počátků letectví v Evropě
Louis Blériot to také neměl jednoduché. Svým jednoplošníkem Blériot XI sice přeletěl v roce 1909 kanál La Manche, čímž získal nejen tisíc liber od londýnského deníku Daily Mail, ale především zakázky na výrobu letadel, ale pilotní průkaz získal až v roce 1911. Optimální výcvikový stroj však Blériot XI nebyl, neboť byl jednomístný. Roland Gaross, Francouz, který na začátku první světové války jako první vystřelil z letadla z revolveru na německé letadlo, čímž definitivně vytvořil z letadla zbraň, se také musel naučit létat sám. Nicméně objev letadla coby zbraně znamenal okamžitou potřebu výcviku vojenských pilotů. S cvičnými letadly jako by se roztrhl pytel. Farman MF.7, francouzský dvouplošník vyvinutý před první světovou válkou, který byl v počáteční fázi války používán francouzským i britským letectvem k průzkumným účelům, byl záhy přeřazen do služby jako cvičný letoun.
Byl totiž dvoumístný, a tak mohl být konečně na palubě žák i instruktor. O jeho rozšířenosti svědčí i zařazení do služeb Letectva carského Ruska. Oblíbila si jej i první ruská pilotka Lydia Zvereva. Podobný osud stihl i britský průzkumný a bombardovací letoun Avro 504. Ten se více než bojovými nasazeními proslavil především svým mimořádně úspěšným použitím jako cvičný letoun. Když bylo na začátku roku 1917 rozhodnuto o rozsáhlém rozšíření britského letectva, vznikla velká poptávka po spolehlivých cvičných letounech. Ostatně i britský následník trůnu Jiří VI. absolvoval letecký výcvik právě na letounu Avro 504. Ten pak jako cvičný zůstal v provozu až do 30. let 20. století. V letech 1913 – 1932 ho bylo vyrobeno téměř 9 000 kusů!
Text: Pavel Valenta
Foto: autor
Celý článek si můžete přečíst na stránkách 36-43 ve Flying Revue č. 3/2026. Na stáncích je časopis ke koupi 30. dubna 2026. Pokud se stanete členy Klubu Flying Revue, rádi vám časopis doručíme až domů, navíc za zvýhodněnou cenu. Členem Klubu se stává automaticky každý předplatitel, více zde.
