UL a LSA mezi technickým vrcholem a ztracenou jednoduchostí.
Tak jako už mnohokrát vedly i letos v dubnu naše kroky příznivců létání do Friedrichshafenu, kde ve dnech 22.–25. dubna proběhlo AERO 2026.
Z českého pohledu bylo potěšující, že česko-slovenská stopa byla i letos na AERU velmi výrazná. Přesné číslo je jako obvykle trochu ošidné, protože část firem vystavuje pod společnými expozicemi, u obchodních partnerů nebo jako spoluvystavovatelé, ale podle dostupných údajů se na výstavě představilo přibližně 40 českých společností a k nim několik slovenských firem. Dohromady se tedy česko-slovenská účast znovu pohybovala někde kolem padesátky. Bez tohoto prostoru by Friedrichshafen prostě nebyl tím Friedrichshafenem, na který jsme si za ta léta zvykli. Bohužel po stránce letecké diplomacie se to moc neprojevuje – na konferenci EASA o budoucnosti GA letectví nevystupoval v panelové diskusi ani jeden český zástupce. Myslím si, že je to špatně
Jenže AERO není jen statistika. Pro mne je Friedrichshafen už mnoho let hlavně místem, kde se dá poměrně dobře odečíst, kam se evropské lehké letectví skutečně posouvá. Ne z tiskových zpráv, ale z toho, co výrobci přivezou, o čem mluví na stáncích a co naopak raději neříkají nahlas.
Letos k tomu přibyl ještě jeden zvláštní rozměr. Po zrušení EBACE 2026 se část světa business aviation přesunula právě na AERO, takže výstava letos působila jako dvě akce v jedné. Uvnitř areálu, na venkovní ploše bývalé statické expozice, vznikl další, poměrně přísně střežený svět bizjetů, na který jsme ve Friedrichshafenu nebyli úplně zvyklí. Projevilo se to i jiným segmentem návštěvníků a atmosférou v halách A1 a A2, která se výrazně lišila od zbytku výstavy. Přístup k bizjetům byl navíc spojen s poměrně důkladným bezpečnostním „ohmatáváním“, což se mi opravdu nelíbilo.
Mne ale samozřejmě nejvíce zajímala oblast, které se profesně i osobně věnuji celý život – ultralehká letadla, LSA, VLA a projekty na hranici mezi rekreačním a skutečně cestovním létáním. A právě tady bylo vidět, že segment UL/LSA je technicky velmi živý, obchodně důležitý a zejména výbavou, motory a provozní použitelností se posunul výrazně dál.
Zároveň se ale stále více nabízí otázka, zda se nám někde cestou neztratila původní myšlenka jednoduchého a dostupného vstupu do světa létání.
Text: Jan Fridrich
Foto: Jan Fridrich, pokud není uvedeno jinak
Celý článek si můžete přečíst na stránkách 28-33 ve Flying Revue č. 4/2026. Na stáncích je časopis ke koupi 25. června 2026. Pokud se stanete členy Klubu Flying Revue, rádi vám časopis doručíme až domů, navíc za zvýhodněnou cenu. Členem Klubu se stává automaticky každý předplatitel, více zde.
